Ad Code

अध्याय IV - राम का तीर्थ यात्रा से लौटना

 


अध्याय IV - राम का तीर्थ यात्रा से लौटना

< पिछला

अगला >

1. [ श्रीवाल्मीकिरुवाच ।

रामः पुष्पाञ्जलिव्रातैर्विकीर्णः पुरवासिभिः ।
प्रविवेश गृहं श्रीमाञ्जयन्तो विष्टपं यथा ॥ १ ॥

śrīvālmīkiruvāca |
rāmaḥ puṣpāñjalivrātairvikīrṇaḥ puravāsibhiḥ |
praviveśa gṛhaṃ śrīmāñjayanto viṣṭapaṃ yathā || 1 ||

Rama strewn over with handfuls of flowers by the citizens (surrounding him) entered the palace, as when the beauteous Jayanta (son of Indra) enters his celestial abode. ]

राम को नागरिकों ने (उनके चारों ओर) मुट्ठी भर फूल बिखेरकर राजमहल में प्रवेश कराया, जैसे सुन्दर जयंत ( इन्द्र का पुत्र ) अपने दिव्य धाम में प्रवेश करता है।

2. [प्रणनामाथ पितरं वसिष्ठं भ्रातृबान्धवान् ।

ब्राह्मणान्कुलवृद्धांश्च राघवः प्रथमागतः ॥ २ ॥

praṇanāmātha pitaraṃ vasiṣṭhaṃ bhrātṛbāndhavān |
brāhmaṇānkulavṛddhāṃśca rāghavaḥ prathamāgataḥ || 2 ||

On his first arrival he bent himself in reverence before his father, before Vasishtha, before his brothers, his friends, the Brahmanas and the elderly members of the family.]

2. अपने प्रथम आगमन पर उन्होंने अपने पिता, वशिष्ठ , भाइयों, मित्रों, ब्राह्मणों और परिवार के बुजुर्ग सदस्यों के समक्ष आदरपूर्वक झुककर प्रणाम किया।

3. [ सुहृद्भिर्भ्रातृभिश्चैव पित्रा द्विजगणेन च ।

मुहुरालिङ्गिताचारो राघवो न ममौ मुदा ॥ ३ ॥

suhṛdbhirbhrātṛbhiścaiva pitrā dvijagaṇena ca |
muhurāliṅgitācāro rāghavo na mamau mudā || 3 ||

Repeatedly embraced as he was by friends, by his father, mothers and by the Brahmanas, the son of Raghu bowed down his head to them with joy. ]

मित्रों, पिता, माताओं और ब्राह्मणों द्वारा बारंबार गले लगाए जाने पर रघुपुत्र ने प्रसन्नतापूर्वक उनके सामने सिर झुकाया।

4. [ तस्मिन्गृहे दाशरथेः प्रियप्रकथनैर्मिथः ।

जुघूर्णुर्मधुरैराशा मृदुवंशस्तनैरिव ॥ ४ ॥

tasmingṛhe dāśaratheḥ priyaprakathanairmithaḥ |
jughūrṇurmadhurairāśā mṛduvaṃśastanairiva || 4 ||

The assembled people after their familiar conversation with Rama in the palace, strolled about on all sides highly delighted with his speech, resembling the music of a flute. ] 

4. महल में राम के साथ अपने चिरपरिचित वार्तालाप के बाद एकत्रित लोग, बांसुरी की धुन के समान वाणी से अत्यन्त प्रसन्न होकर चारों ओर घूमने लगे।

5. [ बभूवाथ दिनान्यष्टौ रामागमन उत्सवः ।

सुखं मत्तजनोन्मुक्तकलकोलाहलाकुलः ॥ ५ ॥

babhūvātha dinānyaṣṭau rāmāgamana utsavaḥ |
sukhaṃ mattajanonmuktakalakolāhalākulaḥ || 5 ||

Thus eight days were passed in festive mirth consequent to the arrival of Rama, and shouts of joy were sent forth by the elated multitude. ]

इस प्रकार राम के आगमन के बाद आठ दिन उत्सवपूर्ण उल्लास में बीते और प्रसन्न भीड़ ने जयघोष किया।

6. [ उवास स सुखं गेहे ततः प्रभृति राघवः ।

वर्णयन्विविधाकारान्देशाचारानितस्ततः ॥ ६ ॥

uvāsa sa sukhaṃ gehe tataḥ prabhṛti rāghavaḥ |
varṇayanvividhākārāndeśācārānitastataḥ || 6 ||

Thenceforth Raghava continued to dwell happily at home, with relating to his friends, the different customs and manners of the countries (he visited) on all sides. ]

तत्पश्चात् राघव घर पर सुखपूर्वक रहने लगा और अपने मित्रों को सभी देशों के रीति-रिवाजों और तौर-तरीकों के बारे में बताने लगा।

7. [ प्रातरुत्थाय रामोऽसौ कृत्वा संध्यां यथाविधि ।

सभासंस्थं ददर्शेन्द्रसमं स्वपितरं तथा ॥ ७ ॥

prātarutthāya rāmo'sau kṛtvā saṃdhyāṃ yathāvidhi |
sabhāsaṃsthaṃ dadarśendrasamaṃ svapitaraṃ tathā || 7 ||

He rose early in the morning and performed his morning service according to law. He then visited his father seated as Indra in his Council. ]

वह सुबह जल्दी उठे और विधि-विधान से अपनी प्रातःकालीन पूजा-अर्चना की। फिर वह अपने पिता के पास गए जो अपनी परिषद में इंद्र के रूप में बैठे थे।

8. [ कथाभिः सुविचित्राभिः स वसिष्ठादिभिः सह ।

स्थित्वा दिनचतुर्भागं ज्ञानगर्भाभिरादृतः ॥ ८ ॥

kathābhiḥ suvicitrābhiḥ sa vasiṣṭhādibhiḥ saha |
sthitvā dinacaturbhāgaṃ jñānagarbhābhirādṛtaḥ || 8 ||

He next passed a fourth part of the day in company with Vasishtha and other sages, and was greatly edified by their conversations which were full of instruction. ]

इसके बाद उन्होंने दिन का एक चौथाई भाग वसिष्ठ तथा अन्य ऋषियों के साथ बिताया और उनकी शिक्षापूर्ण बातचीत से उन्हें बहुत प्रेरणा मिली।

9. [ जगाम पित्रानुज्ञातो महत्या सेनयावृतः ।

वराहमहिषाकीर्णं वनमाखेटकेच्छया ॥ ९ ॥

jagāma pitrānujñāto mahatyā senayāvṛtaḥ |
varāhamahiṣākīrṇaṃ vanamākheṭakecchayā || 9 ||

He used also to go out for sport under orders of his father; and surrounded by a large number of troops, to forests full of (wild) boars and buffaloes. ]

वह अपने पिता की आज्ञा से खेल के लिए भी बाहर जाता था; और बड़ी संख्या में सैनिकों से घिरा हुआ, (जंगली) सूअरों और भैंसों से भरे जंगलों में जाता था।

10. [ तत आगत्य सदने कृत्वा स्नानादिकं क्रमम् ।

समित्रबान्धवो भुक्त्वा निनाय ससुहृन्निशाम् ॥ १० ॥

tata āgatya sadane kṛtvā snānādikaṃ kramam |
samitrabāndhavo bhuktvā nināya sasuhṛnniśām || 10 ||

Then after returning home and performing his bath and other rites with his friends, he took his meal with them, and passed the night in company with his beloved companions.

फिर घर लौटकर अपने मित्रों के साथ स्नान आदि करके उनके साथ भोजन किया और अपने प्रिय संगियों के साथ रात्रि व्यतीत की।

11. [ एवंप्रायदिनाचारो भ्रातृभ्यां सह राघवः ।

आगत्य तीर्थयात्रायाः समुवास पितुर्गृहे ॥ ११ ॥

evaṃprāyadinācāro bhrātṛbhyāṃ saha rāghavaḥ |
āgatya tīrthayātrāyāḥ samuvāsa piturgṛhe || 11 ||

In these and similar practices did he pass his days with his brothers at his father's house, after his return from the pilgrimage. ]

तीर्थयात्रा से लौटने के बाद वह अपने पिता के घर में अपने भाइयों के साथ इन्हीं तथा इसी प्रकार की प्रथाओं में अपना दिन व्यतीत करता था।

12. [ नृपतिसंव्यवहारमनोज्ञया सुजनचेतसि चन्द्रिकयानया ।

परिनिनाय दिनानि स चेष्टया स्तुतसुधारसपेशलयाऽनघ ॥ १२ ॥

nṛpatisaṃvyavahāramanojñayā sujanacetasi candrikayānayā |
parinināya dināni sa ceṣṭayā stutasudhārasapeśalayā'nagha || 12 ||

Oh sinless (Bharadwaja), with his conduct becoming a prince, Rama passed his days with giving delight to the good men that surrounded him, in the manner of the moon that gladdens mankind with his soothing ambrosial beams. ]

हे निष्पाप (भारद्वाज), राजकुमार के अनुरूप आचरण करके राम ने अपने आस-पास के सज्जनों को प्रसन्न करते हुए अपना जीवन बिताया, जैसे चन्द्रमा अपनी सुखदायक अमृत किरणों से मनुष्यों को आनन्दित करता है।


एक टिप्पणी भेजें

0 टिप्पणियाँ

Ad Code